Jeden z málo známých geomorfologických celků Fatransko-tatranské oblasti. Sousedí na severu s Malou Fatrou, na východě s Turčianskou kotlinou, na jihovýchodě s Kremnickými vrchy, na jihu a západě pak s Hornonitrianskou kotlinou. Nejvyšším vrcholem jsou Chlieviska (1 024,4 m).

Geologicky lze pohoří rozdělit na severní a z části jihovýchodní část tvořenou druhohorními sedimenty (převážně vápence a dolomity, v menší míře křemence, pískovce a břidlice), zbylé části jsou pak tvořeny krystalickými horninami (převažují granity a granodiority). Tento celek je hustě zalesněn převážně smíšenými lesy, horská úbočí nad Turčianskou kotlinou jsou pak převážně lučinatá a dodnes hospodářsky využívaná. Pohoří je odvodňováno řekami Turiec a Nitrica. Turisticky není pohoří příliš vyhledáváno, síť značených tras není příliš rozsáhlá, značená trasa nevede ani na nejvyšší vrchol pohoří.