Tatry

Jsou nejvyšším geomorfologickým celkem nejen Slovenska (resp. bývalého Československa), ale rovněž celého Karpatského oblouku. Táhnou se podél slovensko-polské státní hranice. Na Slovensku sousedí na severu s Podtatranskou brázdou (jejími dvěmi částmi spojenými skrze Polsko), na severozápadě s Chočskými vrchy, na jihu s Podtatranskou kotlinou a konečně na východě krátce se Spišskou Magurou. Nejvyšším vrcholem je Gerlachovský štít (2 654,4 m).

Hlavní hřeben Tater začíná na západě v Hutianském sedle a na východě končí po zhruba 80 km v Ždiarském sedle. Geologicky jsou Tatry tvořeny převážně žulami, rulami a svory, ovšem najdeme zde i oblasti se zcela odlišnou geologickou stavbou. Jde zejména o lokality budované vápenci a dolomity (od západu skupina Sivého vrchu, severní (polské) doliny Západných Tater, skupina Červených vrchů, celé Belianské Tatry), skupina Osobité je pak tvořena vulkanickými horninami. Tatry jsou zároveň jediným geomorfologickým celkem Slovenska, jehož hlavní hřeben leží takřka celý nad horní hranicí lesa a má výrazně alpský charakter ovlivněný činností ledovců, díky čemuž zde nalezneme typická ledovcová údolí s jezery (plesy) – zejména ve Vysokých Tatrách). Charakterem vrcholů lze Tatry rozdělit na převážně holnatou, mírněji modelovanou část (Západné Tatry vyjma Roháčů, Belianské Tatry) a typicky vysokohorskou krajinu Vysokých Tater a Roháčů se strmými skalnatými štíty. Hydrologicky probíhá Tatrami hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem, přičemž slovenská část náleží většinově úmoří Černého moře (Váh, Orava), pouze malá část na východě je odvodňována Popradem (přítok Wisly, úmoří Baltského moře). V Tatrách nalezneme největší slovenské pleso (Veľké Hincovo pleso), nejvyšší vodopád (Kmeťov vodopád).

Tatry dělíme do dvou podcelků – Západné Tatry s částmi Sivý vrch, Osobitá, Roháče, Liptovské Tatry, Liptovské kopy a Červené vrchy a Východné Tatry s částmi Vysoké Tatry a Belianské Tatry. Nejvyšším vrcholem Západných Tater je Bystrá (2 248 m), nejvyšším vrcholem Východných Tater pak Gerlachovský štít (2 654,4 m). Jak Bystrá, tak Gerlachovský štít se nenacházejí na hlavním hřebeni Tater, nalezneme je v jižních rozsocách vybíhajících z hlavního hřebene. Nejvyšším vrcholem hlavního hřebene Západných Tater je Baníkov (2 178 m) v Roháčích, nejvyšším vrcholem hlavního hřebene Vysokých Tater je pak Zadný Gerlach (2 616 m).

Tatry jsou turisticky nejnavštěvovanějším horským celkem na Slovensku a to během celého roku. Celé Tatry jsou chráněny jakožto přeshraniční národní park (TANAP, Tatrzański Park Narodowy). Turistům zde slouží hustá síť značených tras. Hlavní hřeben je volně přístupný pouze v oblasti Západných Tater vyjma úseku Pyšné sedlo – Temniak), ve Vysokých Tatrách vedou turistické značky pouze údolími přes vysokohorská sedla a  pouze na několik vybraných štítů, na ostatní včetně Gerlachovského štítu je přístup možný jen s horským vůdcem, respektive registrovaným horolezcům. Z hlediska náročností je nejnáročnější turisticky volně přístupnou částí hřeben Roháčů s mnoha uměle zajištěnými úseky. Zcela uzavřeno je pak několik menších oblastí Vysokých Tater, Liptovské kopy a skupina Osobité v Západných Tatrách a Belianské Tatry vyjma jediné značené trase vedoucí Monkovou dolinou přes Široké sedlo do Kopského sedla. Naprostá většina turistických tras nad horní hranicí lesa je pak uzavřena v období od 1.11. do 15.6.

podcelek čásť nejvyšší bod m.n.m. GPS
Východné Tatry Belianske Tatry Havran 2151,5 N 49°14.90833 E 20°11.855
Vysoké Tatry Gerlachovský štít 2654,4 N 49°09.84667 E 20°08.04333
Západné Tatry Červené vrchy Kresanica 2122,6 N 49°13.89667 E 19°54.57667
Liptovské kopy Veľká kopa 2052,4 N 49°12.02833 E 19°58.415
Liptovské Tatry Bystrá 2248,4 N 49°11.31333 E 19°50.565
Osobitá Osobitá 1687,2 N 49°15.670 E 19°43.280
Roháče Baníkov 2178,0 N 49°11.88167 E 18°42.620
Sivý vrch Sivý vrch 1804,9 N 49°12.670 E 19°38.53167

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

„Kdy se nudíme lépe než v kruhu rodiny?“ Oscar Wilde