Veľká Fatra

6. nejvyšší geomorfologický celek Slovenska. Tento rozsáhlý (40*20-22 km) sousedí na severu s Malou Fatrou a Oravskou vrchovinou, na východě s Chočskými vrchy, Podtatranskou kotlinou a Nízkými Tatrami, na jihu se Starohorskými vrchy a Kremnickými vrchy a konečně na západě s Turčianskou kotlinou. Vymezení hranic tohoto celku je značně komplikované a je založeno na geologické stavbě, takže v některých místech může být pro laiky značně nepřehledné. Nejvyšším vrcholem je Ostredok (1 592 m).

Geologické složení Veľké Fatry je značně pestré, v zásadě můžeme rozlišit centrální část tvořenou převážně žulami a krystalickými břidlicemi a okrajové části tvořené mladšími horninami (vápence, dolomity, pískovce, slepence, křemence). Hlavní hřeben pohoří běží zhruba ve směru jih – sever, přičemž v oblasti vrcholu Ploská se hlavní hřeben dělí na dvě větve rozděné dlouhatánskou Lubochnianskou dolinou – západnější, nižší a převážně zalesněnou Turčianský hřeben a východnější, vyšší a z velké části holý Liptovský hřeben. Nejvyšším vrcholem liptovské větve hřebene je Rakytov (1 567 m), v turčianské větvi je to pak Kľak (1 394 m). Kromě hlavního hřebene a z něj vybíhajících rozsoch je celek tvořen severní částí podcelku Šípské Fatry odděleného od zbytku pohoří hlubokým údolím Váhu a skupinou (a zároveň podcelkem) Zvolen odděleného údolím říčky Revúca. Právě Šípská Fatra je pro laiky největším oříškem, neboť se domnívají, že jeho součástí je pouze skupina Šípu nacházející se severně od Váhu, ovšem tento podcelek ve skutečnosti pokračuje i jižně od Váhu, kde se nachází i nejvyšší vrcholy tohoto podcelku. Díky přítomností vápenců a dolomitů zde nalezneme i některé krasové oblasti (Šíp, Tlstá a Ostrá, okolí Komjatné, Kopy, Biele skaly a Harmanecký kras se známou Harmaneckou jeskyní).  Hydrologicky náleží tento celek většinovou částí do povodí Váhu, pouze jihovýchodní část náleží do povodí Hronu.

Celý horský celek je turisticky hojně navštěvován a to prakticky po celý rok. Při přechodu hřebene lze k noclehu využít nejen horské chaty či hotely (Smrekovica, útulna pod Limbou, chata pod Borišovom, hotel Kráľova studňa), ale i množství salaší nacházejících se v největším množství v okolí Ploské a Borišova. Zatímco z východu jsou nástupy do hor kratší a strmější, ze západu vybíhají do nitra pohoří dlouhatánské doliny (Necpalská, Lubochnianská, Belianská, Gaderská dolina) Část tohoto celku je chráněna jako NP Veľká Fatra.

podcelek nejvyšší bod m.n.m. GPS
Bralná Fatra Smrekov 1441,1 N 48°53.12333 E 19°01.420
Hôlná Fatra Ostredok 1592,0 N 48°54.120 E 19°04.74167
Lysec Kľak 1394,1 N 49°02.79167 E 19°06.73667
Zvolen Zvolen 1402,5 N 48°53.43833 E 19°13.39667
Šiprúň Šiprúň 1461,3 N 49°01.44167 E 19°13.69333
Šípská Fatra Vtáčnik 1236,3 N 49°03.930 E 19°13.32167
Revúcke podolie kóta 850,4 N 49°01.230 E 19°16.39167

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

„Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy.“ Mark Twain