Současné geomorfologické členění ČR a Slovenska má své základy v 70. letech 20. století, kdy došlo k výraznému zpřesnění a doplnění do té doby existujícího členění. Od této doby dochází k dalšímu zpřesňování, ovšem již spíše na nižších hierarchických úrovních (okrsky, podokrsky,…) a to zejména na území České republiky

Taxonomické úrovně geomorfologického členění:

Ač jsou ČR a Slovenska již více jak 20 let samostatnými státy, taxonomické úrovně používané v obou státech jsou i v současnosti zhruba totožné. Nejvyšší úrovní je systém = sústava (Hercynská, Alpsko-himálajská), na ní navazují subsystém = podsústava ( – např. Karpaty). Další úrovní je provincie = provincia ( např. Česká Vysočina, Západní Karpaty), na kterou navazují subprovincie = subprovincia (např. Vnější Západní Karpaty). Nižšími jednotkami pak jsou oblasti (např. Jesenická oblast), celky (např. Hrubý Jeseník. většinou odpovídají pojmu pohoří), , okrsky = části (např. Pradědský hřbet) – v ČR se člení po úroveň okrsků naprostá většina podcelků, na Slovensku je jich mnohem méně – úplné členění až na úroveň částí nalezneme pouze u několika celků, u jiných jsou částmi nejčastěji kotliny nacházející se v jinak horských celcích). Po okrscích následují podokrsky.

Česká republika náleží převážně do Hercynského systému, přičemž většinu území tvoří subsystém Hercynská pohoří, pouze okrajově do ČR zasahuje subsystém Epihercynské nížiny. Na východ České republiky pak zasahuje Alpsko-himálájský systém, subsystém Karpaty a okrajově na JV Moravy i Panonská nížina.

Slovensko paatří zcela do Alpsko-himálajského systému, subsystému Karpaty a Panonská nížina zasahující sem z Rakouska a převážně Maďarska.