Spišsko-gemerský kras

   Jedná se o další celek rozsáhlého Slovenského rudohorí. Při vyslovení tohoto názvu asi jen znalci vědí, kde jej hledat. Ovšem pokud se před turisty vysloví názvy jeho dvou podcelků – Muráňská planina a zejména Slovenský raj, budou v obraze již všichni. Sousedy tohoto celku jsou Veporské vrchy (západ), Horehronské podolie (sever), Nízké Tatry (západ), Hornádská kotlina (sever), Volovské vrchy (východ) a Stolické vrchy (JV). Nejvyšším vrcholem je Kľak (1 409 m) v Muráňské planině.

   Oba podcelky jsou typické krasovým reliéfem s mnoha krasovými útvary (jeskyně, škrapy, závrty), přičemž hřebeny mají charakter planin, přičemž Muráňská planina je tvořena jednou velkou planinou, zatímco Slovenský raj tvoří hned několik planin (Glac, Geravy, Lipovec, Skala) rozdělených hlubokými a strmými říčními údolími (kaňony) zpřístupněnými zajištěnými stezkami. Oba podcelky jsou chráněny jakožto národní parky, přičemž do Slovenského raje se platí i vstupné. Slovenský raj je zároveň nejnavštěvovanější částí celého Slovenského rudohorí, zatímco na Muráňské planině je navštěvovanější snad jen okolí Muráňského hradu. Zajímavostí je i poloha nejvyššího bodu Slovenského raje – Ondrejiska, které se nachází jižně od průlomového údolí Hnilce a je souvislým horským hřebenem propojeno se sousedními Volovskými vrchy, nikoli se zbylou částí Slovenského ráje. Pro oba celky jsou ovšem typické husté lesy, takže výhledů si zde až na pár míst příliš neužijeme.

podcelek nejvyšší bod m.n.m. GPS
Muráňská planina Kľak 1 408,7 N 48°46.735 E 19°57.94833
Slovenský raj Borovniak 1 271,5 N 48°51.58833 E 20°15.51833

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

„Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy.“ Mark Twain