Český les

Členitá vrchovina a geomorfologický celek táhnoucí se podél česko-německých hranic po obou stranách státní hranice. V ČR leží jen jeho menší část, větší část nalezneme v Německu pod názvem Oberpfälzer Wald (Hornofalcký les). Tento celek se táhne ve směru J – S v délce asi 80 km, celková rozloha české části pak činí 789 km2 a střední výška 628,2 m. Sousedními geomorfologickými celky na území ČR jsou (bráno od jihu k severu): Všerubská vrchovina, Podčeskoleská pahorkatina, Chebská pánev a Smrčiny. Nejvyšším vrcholem je Čerchov (1 041,8 m). Probíhá tudy i hranice mezi úmořím Černého moře (řeka Naab – přítok Dunaje) a Severním mořem (povodí Mže a Ohře), přičemž česká část patří takřka výhradně po povodí Severního moře.

Celý celek je hustě zalesněn smrkovým monokulturním lesem a jen velmi řídce osídlen, což je jednak zapříčiněno samotným terénem, v nemenší míře však i vysídlením původně převážně německého obyvatelstva po 2. světové válce, poté se většina celku stala součástí pohraničního pásma s omezeným přístupem.  Na území Českého lesa byla v roce 2005 vyhlášena stejnojmenná chráněná krajinná oblast o rozloze 470 km2, která začíná na jihu u České Kubice a končí na severu u obce Broumov (nedaleko Plané), nezahrnuje tedy severní část Českého lesa. Kromě hustých smrkových lesů zde nalezneme i původní cenné bučiny, rašeliniště s porostem borovice blatky či pestré květnaté louky.

Celek se dále dělí na tyto podcelky (od jihu k severu): Čerchovský les , Kateřinská kotlina, Přimdský les a Dyleňský les.  Podrobné geomorfologické členění Českého lesa uvádí následující tabulka.

 
podcelek okrsek podokrsek nejvyšší bod m.n.m. GPS
Čerchovský les Haltravská vrchovina Čerchovský hřbet Čerchov 1041,8 N 49°23.000   E 12°47’02333
    Smrčský hřbet Dlouhá skála 968,8 N 49° 22.260   E 12°46.47333
    Bučinsko-černovršský hřbet Bučina 860,3 N 49°25.40167 E 12° 46.57167
    Haltravský hřbet Škarmanka 887,9 N49° 27.22333   E 12° 45.07833
    Staroherštejnský hřbet Starý Herštejn 877,9 N 49° 28.330 E 12° 42.84333
    Modřínovecká vrchovina Na skále 690,8 N 49° 28.616 E 12° 45.80833
  Nemanická vrchovina Lískovecká vrchovina Nad Zámečkem
720,4  N 49°25.80167 E 12°41.565
    Plešská hornatina Velký Zvon 862,7 N 49° 33.01167 E 12° 38.20667
  Ostrovská vrchovina Šidlákovská vrchovina Pivoňské hory 755,5 N 49° 30.20333 E 12° 42.04167
    Bystřická vrchovina Výšina 707,6 N 49° 33.50167   E 12° 40.94167
 Kateřinská kotlina     Bukáč 570,5 N 49° 37.13667  E 12° 36.865
 Přimdský les Málkovská vrchovina Málkovský hřbet Přimda 848,1 N 49° 40.960 E 12° 40.105
    Novoveská pahorkatina kóta 662,7 N 49° 38.215 E 12° 38.420
    Velkodvorská pahorkatina Lískový vrch 708,5 N 49° 40.93167 E 12° 41.13833
   Plešivecká vrchovina  Hostěcká vrchovina  Plešivec 765,8 N 49° 43.04167 E 12° 36.82833
     Pastvinská vrchovina Rozsocha 757,5 N 49° 45.8533 E 12° 35.525
   Havranská vrchovina  Tetřeví vrchovina Havran  893,9 N 49° 44.595 E 12° 24.53667
     Pavlostudenecká vrchovina  Studenecký vrch
 797,4 N 49° 48.38667 E 12° 28.015
     Sečská vrchovina Seč 772,8 N 49° 43.82833  E 12° 29.13833
   Rozvadovská pahorkatina  Žebrácká pahorkatina  Březový vrch  624,7 N 49° 40.145     E 12° 32.57167
     Lučinská pahorkatina  Peklo 715,1 N 49° 44.420     E 12° 32.135
Dyleňský les
 Žďárská vrchovina    Na Výšině 1
 788,8 N 49° 52.19667  E 12° 31.92833
   Tišínská vrchovina  Hřebínecká vrchovina  Hraniční vrch  734,6 N49° 55.93833   E 12° 30.16833
     Holínská vrchovina  Tišina  791,7 N 49° 56.36667  E 12° 32.91333
     Pekelská pahorkatina  kóta  653,4 N 49° 53.62333  E 12° 33.69667
   Třísekerská pahorkatina  Kamenišťská pahorkatina  Kameniště  718,6 N 49° 57.78667  E 12° 35.575
     Krásenská pahorkatina  kóta  680 N 49° 57.790     E 12° 36.250
   Dyleňská hornatina  Dyleňsko-čupřinský hřbet  Dyleň  940,3 N 49° 58.07333   E 12° 30.170
     Vysocká vrchovina  kóta
 780,1  N 49°59.190 E 12°31.005
    Paličská pahorkatina kóta
652,1  N 49°59.08833 E 12°29.315

1 též Jestřabí vrch

3 komentáře u „Český les“

  1. Dobrý den,

    jsem učitel geografie a především velký turistický nadšenec se zvláštní slabostí pro hory. Nedávno jsem se rozhodl, pokusit se dát z dostupných zdrojů dohromady geomorfologické členění ČR až na úroveň podokrsků včetně lokalizace nejvyšších kót v mapě Garmin TOPO Pro 1:10 000, kterou používám ve své turistické GPS. Začal jsem teprve nedávno, a tak prozatím mám hotový jen Český les a Podčeskoleskou pahorkatinu. Aktuálně dávám dohromady Šumavu.

    Jsem proto velice rád za tyto internetové stránky, jen se chci zeptat, z jakých informačních zdrojů (odborné publikace, mapy, …) vycházíte při tvorbě vašich přehledů?

    Osobně z knih využívám především encyklopedickou publikaci Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR od editorů Demka a Mackovčina a dále knižního průvodce Z Nížin do hor: Geomorfologické jednotky ČR (Bína, Demek). U informací o vyšších kótách čerpám i z projektu Tisícovky ČR (www.tisicovky.cz). Doporučili byste mi případně ještě další vhodnou literaturu? Děkuji.

    Informativně se dívám i na Wikipedii, byť informace na ní beru s rezervou a snažím se nesrovnalosti ověřovat z dalších zdrojů. Objevil jsem oproti vašim stránkám nesrovnalosti u nejvyššího bodu podokrsku IA-1A-2a Lískovecká vrchovina (Velká skála 792 m vs. bezejmenná kóta 720 m) a u okrsku IA-2A-2 Starovodská kotlina (Na vrších 626 m vs. Mezi křížky 665 m). Nutno podotknout, že i v těchto případech mám větší důvěru v informace z vašich stránek.

    Dotaz mám ohledně členění okrsku IA-3A-2 Klíčovská pahorkatina. Ve vašem máte uveden pouze jeden podokrsek s názvem Maxovská pahorkatina. Demek a Mackovčin ve své encyklopedii zmiňují ještě Myslivskou kotlinu bez uvedení nejvyšší nebo významné kóty (str. 222), ale nejsem si jistý, zda tyto dva podkrsky budou kompletním výčtem, neboť u Klíčovské pahorkatiny konstatují, že je členitá.

    Posledním problém, na který jsem prozatím narazil je nejvyšší kóta podokrsku 1B-1C-1c Stožecká kotlina. Ve vašem přehledu uvádíte výšku 860 m a souřadnicovou lokalizaci N 48°49.37333 E 13°47.98333. Po promítnutí těchto souřadnic do mapy se však dostávám mimo vrchol na úbočí a okolní kóty dosahují jiných hodnot. Wikipedie zde uvádí kótu 850 m bez názvu a lokalizace, kterou jsem v mapách v této oblasti také neidentifikoval. Zde jsem tedy v rozpacích.

    Omlouvám se za množství dotazů, ale zároveň doufám, že pochopíte můj zájem a zašlete mi odpovědi.

    Velice předem děkuji.

    1. Dobrý den, děkuji za Váš zájem. K literatuře – : využívám vámi zmíněné dvě publikace, navíc knihu Geomorfologické členění reliéfu Čech (autor Břetislav Balatka, 2006) – v ní je uvedeno v tabulce členění až po úroveň část (ještě nižší úroveň než podokrsek, s tou již nepracuji) + jako příloha je mapa zakreslení hranic, ale není úplně detailní. I v Balatkovi jsou ovšem zjevné chyby (neexistující kóty apod.). Pro finální kontrolu následně využívám ZM 1:5 000 (dostupná na geoportal.gov.cz, vrstva Topografické mapy ČÚZK + do základní mapy přidávám vrstvu Geomorfologické členění (to je pouze po úroveň okrsků). Ke konkrétním dotazům: Lískovecká vrchovina – tam bude asi chyba u mě, ještě se na to podívám. Starovodská kotlina – primárně jsem vycházel z Balatky, který uvádí nadmořskou výšku 670 (bohužel ve své publikaci uvádí jen nadmořské výšky nejvyšších bodů, nikoli jejich pojmenování či lokalizaci), tuto výšku jsem nenalezl, nejvyšší bod, který jsem v ZM 1:5 000 (geoportal.gov.cz) nalezl je vrchol Mezi křížky (kóta 664,9, nejvyšší bod je ovšem těsně vedle dané kóty, ale bez uvedení výšky, odhadem cca 666 m), dost možná to bude i ona Balatkovu myšlená kóta (nadmořské výšky se v různých zdrojí občas různí). Klíčovská pahorkatina – Balatka ji člení do jediného podokrsku Maxovská pahorkatina s třemi částmi: spálenecká část, Všerubská kotlina a novoklíčovská část) – k tomu jen tolik, že členění dle Balatky, dle Demka a uveřejněné na geoportal.gov.cz i v Demkovi se občas liší – já vycházím primárně z Balatky. Ke Stožecké kotlině asi toliko: dle Balatky (z něj čerpá wikipedia) je uváděný nejvyšší bod 850 m, ovšem na geoportal.gov.cz lze nalézt Stožeckou kotlinu jako okrsek a v ní lokalitu s danými souřadnicemi (jedná se o vrstevnici mimo vrchol) – nejvyšší body různých kotlin, brázd, sníženin apod. často nebývají vrcholy, ale body při hranicích s vyššími okolními jednotkami). A snad uvažuji správně, že okrsek Stožecká kotlina = Balatkův podokrsek Stožecká kotlina. Balatka je bohužel knižně zpracovaný jen pro Čechy, pro Moravu nikoli, proto je např. v případě Českomoravské vrchoviny značně nekompletní. V případě dalších dotazů a nejasností se nebojte znovu ozvat, vzhledem k úrovni daných podkladů (hodně generalizovaná mapa v publikaci Balatky a neexistence jiného mapového zdroje pro úroveň podokrsků) je občas značný problém přijít na ten správný nejvyšší bod.

      1. Dobrý den,
        děkuji za reakci a odpovědi. Díval jsem se na případnou dostupnost zmiňované publikace od B. Balatky a bohužel jsem zjistil, že není k zapůjčení k dispozici dokonce ani v Národní knihovně v Praze. Je to úzce odborná kniha, přesto je to škoda. Pokud z ní vycházíte je to pro další zásadní důvod, proč tyto Vaše stránky plně využívat a důvěřovat jim.

        Navíc vidím, že v případě potřeby konzultace jste velmi ochotní a o danou problematiku se skutečně seriózně a hloubkově zajímáte. Jsem osobně velmi rád, že se někdo takový našel a navíc zpřístupnil informace pro podobné nadšence prostřednictvím internetu. Je to chválihodné a ještě jednou za to děkuji.

        Další poděkování Vám patří za zodpovězení dotazů, svoji evidenci jsem si dle nich již upravil. Ve všedních dnech mi z pracovním důvodů nezbývá čas na pokračování, ale o víkendech budu průběžně pokračovat a jistě se ozvu s některými dalšími dotazy ke konzultaci.

        Těším se na další spolupráci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web o geomorfologii ČR a Slovenska a k ní patřící challenge keši

„Kdyby se mužům dostávalo manželek, jakých si zasluhují, měli by zatraceně těžký život.“ Oscar Wilde