Rychlebské hory

Geomorfologický celek náležející do Jesenické oblasti a zároveň plochá hornatina táhnoucí se ve směru SZ – JV podél hranice ČR a Polska na rozhraní Moravy, Slezska a Kladska, přičemž v Polsku jsou známy pod názvem Góry Złote. Na území ČR sousedí na západě s Králickým Sněžníkem, na jihozápadě s Hanušovickou vrchovinou, na jihu s Hrubým Jeseníkem, na jihovýchodě až východě se Zlatohorskou vrchovinou a na východě až severu se Žulovskou pahorkatinou. Plocha české části číní 267,05 km2, střední výška je 644,7 m a nejvyšším vrcholem je Smrk (1 126,7 m).

Geologické složení je zde poměrně pestré, setkáme se zde s rudami, fylity, amfibolity, mramorem (krasové jevy včetně jeskyní) a hlubinnými vyvřelinami. Tento celek je odvodňován přítoky Moravy a Kladskou Nisou, prochází jim tedy hranice úmoří Černého a Baltského moře. Z turistického hlediska se jedná o jedno z nejopuštěnějších vyšších pohoří na území ČR, více navštěvována je jen jižní část pohoří v okolí Ramzovského sedla, Petříkova, Ostružné a chaty Paprsek.

podcelek okrsek podokrsek nejvyšší bod m.n.m. GPS
Hornolipovská hornatina Petříkovská hornatina Kopřivnické rozsochy Studený 1042,4 N 50°14.77667 E 17°03.04833
Smrčská hornatina Smrk 1126,7 N 50°13.77333 E 17°02.035
Velkovrbenské rozsochy Jivinské rozsochy Polská hora 1105,9 N 50°14.680 E 16°58.59667
Kunčické rozsochy Kunčický hřbet 1053,6 N 50°14.22167 E 16°57.705
Travenská hornatina Hoštický stupeň kóta 398,2 N 50°24.37167 E 16°58.00667
kóta 398,2 N 50°24.580 E 16°57.945
Hřibovská hornatina Borůvková hora 899,0 N 50°23.42833 E 16°54.130
Nýznerovská hornatina Špičák 957,2 N 50°17.84667 E 17°00.69333
Sokolský hřbet Studniční hřbet Studničný vrch 991,6 N 50°15.47833 E 17°09.99167
Černohorská hornatina Černá hora 809,1 N 50°16.43833 E 17°11.89667

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

„Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne.“ Mark Twain