Geomorfologický celek náležející do Jesenické oblasti a zároveň plochá hornatina táhnoucí se ve směru SZ – JV podél hranice ČR a Polska na rozhraní Moravy, Slezska a Kladska, přičemž v Polsku jsou známy pod názvem Góry Złote. Na území ČR sousedí na západě s Králickým Sněžníkem, na jihozápadě s Hanušovickou vrchovinou, na jihu s Hrubým Jeseníkem, na jihovýchodě až východě se Zlatohorskou vrchovinou a na východě až severu se Žulovskou pahorkatinou. Plocha české části číní 267,05 km2, střední výška je 644,7 m a nejvyšším vrcholem je Smrk (1 126,7 m).
Geologické složení je zde poměrně pestré, setkáme se zde s rudami, fylity, amfibolity, mramorem (krasové jevy včetně jeskyní) a hlubinnými vyvřelinami. Tento celek je odvodňován přítoky Moravy a Kladskou Nisou, prochází jim tedy hranice úmoří Černého a Baltského moře. Z turistického hlediska se jedná o jedno z nejopuštěnějších vyšších pohoří na území ČR, více navštěvována je jen jižní část pohoří v okolí Ramzovského sedla, Petříkova, Ostružné a chaty Paprsek.
podcelek | okrsek | podokrsek | nejvyšší bod | m.n.m. | GPS |
Hornolipovská hornatina | Petříkovská hornatina | Kopřivnické rozsochy | Studený | 1042,4 | N 50°14.77667 E 17°03.04833 |
Smrčská hornatina | Smrk | 1126,7 | N 50°13.77333 E 17°02.035 | ||
Velkovrbenské rozsochy | Jivinské rozsochy | Polská hora | 1105,9 | N 50°14.680 E 16°58.59667 | |
Kunčické rozsochy | Kunčický hřbet | 1053,6 | N 50°14.22167 E 16°57.705 | ||
Travenská hornatina | Hoštický stupeň | kóta | 398,2 | N 50°24.37167 E 16°58.00667 | |
kóta | 398,2 | N 50°24.580 E 16°57.945 | |||
Hřibovská hornatina | Borůvková hora | 899,0 | N 50°23.42833 E 16°54.130 | ||
Nýznerovská hornatina | Špičák | 957,2 | N 50°17.84667 E 17°00.69333 | ||
Sokolský hřbet | Studniční hřbet | Studničný vrch | 991,6 | N 50°15.47833 E 17°09.99167 | |
Černohorská hornatina | Černá hora | 809,1 | N 50°16.43833 E 17°11.89667 |